lávové kameny

Čediče, též bazalty

jsou tmavé, intruzivní, výlevné (povrchové) vyvřelé horniny, porfyrické nebo sklovité struktury. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Zrnitost čediče je jemná, barva šedo černá až černá. Zvětralý čedič má barvu spíše šedou.

Bazalty patří mezi nejčastější vulkanit na Zemi. Naopak Gabbra je jako šafránu.

Mezi ekvivalenty plutonit - vulkanit platí :” hodně bazaltů málo gaber, hodně granitů, málo ryolitů”.

Složení

bazalt  (čedič) nejhojnější výlevná magmatická hornina na povrchu Země, Měsíce a patrně i jiných těles sluneční soustavy; na Zemi tvoří více než 90 % výlevných hornin. B. je jemnozmná šedočerná hornina složená přibližně stejným dílem z plagioklasů a pyroxenů (u obou jde o druhy bohaté vápníkem) a z necelých 20 % ostatních minerálů (hlavně olivín, pyroxen chudý vápníkem a Fe-Ti oxidy). Hlubinným protějškem bazaltu je gabro, žilným (hypabysálním) dolerit. Svým chemickým složením patří bazalty mezi bazické vyvřeliny. Některé bazalty tuhnou sloupcovitě, jiné struskovitě, povrch proudů bývá provazovitý, rozlámaný až blokovitý. 

Vyvrhováním lávy ze sopečných jícnů vzniká sopečný popel, lapili, struska (tj. bazaltová pemza) nebo bomby vřetenovitého tvaru.

Bazalty jsou u nás hojné zvláště v Českém středohoří (62 % všech efuzív) a Doupovských horách. viz též trap, oceanit, bazaltové sklo, ofiolity, Země.

Bazalt (čedič)

 Definice: Bazalty jsou efuzívní ekvivalenty gabra. Spolu s andezity spadají do oblasti 10 QAPF diagramu. Živce jsou zastoupené bazickými plagioklasy (labradorit, bytownit a vzácněji anortit), které tvoří 90-100% z křemene a živců, alkalické živce (0-10% z živců), křemen (0-5% z křemene a živců). Přibýváním křemene (5-20%) přecházejí do kvarcbazaltů, bez křemene a s foidy (0-10% zejména nefelinu) v bazalty s foidy.